Katalog neřidičských činností obsahuje činnosti zařazené do kategorií v rámci vytvořené hierarchické struktury, které bude možné vykonávat na úrovni L3 a L4. V podobě excelového souboru s průvodním dokumentem je k dispozici Ministerstvu dopravy a jiným odborným zájemcům. Jeho podrobný popis najdete na samostatné stránce, na níž najdete i odkaz do členské sekce přístupné po registraci dopravním odborníkům. Zde je k dispozici katalog činností v podobě interaktivní webové služby (tzv. specializovaná veřejná databáze). V rámci této databáze je možné vyhledávat vhodné činnosti, a to pomocí filtrování dle různých kritérií nebo zadání klíčových slov, kromě toho jsou zde obsaženy průvodní informace k tomuto katalogu.
Hlavním cílem metodiky je stanovit, jakým způsobem lze posuzovat neřidičské činnosti při jízdě nákladních vozidel na úrovni automatizace L3 a L4, resp. které činnosti budou pro tento způsob řízení vhodné a které naopak rizikové (např. s ohledem na zpětné převzetí řízení). Metodika bude obsahovat kritéria hodnocení jednotlivých činností a postup pro posouzení jejich vlivu na proces řízení. U jednotlivých typů činností bude stanovena míra rizikovosti.
stáhnout metodiku
Na základě zjištění vlastností neřidičských činností a jejich vlivu na bezpečnost řízení v autonomním módu je vypracován podklad pro koncepční, metodické a případné legislativní úpravy v oblasti školení profesní způsobilosti řidičů (obsluha vozidel při řízení v autonomním módu L3 a L4). Tento podklad připraví podmínky pro uplatnění některých opatření z vládního strategického dokumentu „Plán autonomní mobility“.
stáhnout dokument
HORÁKOVÁ, Miroslava; KREJČÍ, Libor; TREPÁČOVÁ, Martina a ŠINTÁLOVÁ, Martina. KATALOG NEŘIDIČSKÝCH ČINNOSTÍ V AUTONOMNÍCH SILNIČNÍCH
VOZIDLECH ÚROVNĚ 3 A 4. Online. Perner's Contacts. 2023, roč. 18, č. 1. ISSN 1801-674X. Dostupné z:
https://doi.org/10.46585/pc.2023.1.2450.
zobrazit
abstrakt
Článek popisuje teoretická východiska, metody a výslednou strukturu vytvořeného katalogu neřidičských činností při jízdě v autonomních silničních vozidlech úrovně 3 a 4. V provedeném výzkumu byly využity dvě základní metody, a to analýza právních předpisů a norem, dále pak ohniskové skupiny s profesionálními řidiči, dispečery, manažery logistiky, experty na HMI, bezpečnost silničního provozu a dalšími zainteresovanými subjekty. Na jejich základě byl vytvořen katalog neřidičských činností. Ten se skládá ze tří základních částí, přičemž první dvě se zaměřují na čtvrtou úroveň (L4) a poslední z nich na úroveň třetí (L3). Všechny části obsahují 4 hierarchické úrovně. Na nejvyšší hierarchické úrovni je zařazeno celkem jedenáct kategorií neřidičských činností: přestávka v řízení, jiná práce (řidiče), pracovní pohotovost, práce (v dopravě), práce (mimo dopravu), dále pak práce (obecné aktivity), relaxace, zábava, vzdělávání, fyziologické potřeby a péče o tělo. Katalog bude přístupný na vlastní doméně ve formě specializované databáze. Bude sloužit široké škále uživatelů z řad managementu dopravních firem, Ministerstva dopravy, subjektů v oblasti vzdělávání, výrobců a prodejců vozidel i samotných řidičů.
HORÁKOVÁ, Miroslava. Neřidičské činnosti a jejich vliv na řízení v autonomním módu. Online. Diskuse v psychologii.
2023, roč. 4, č. 2., s. 61–72. ISSN 26948338. Dostupné z: https://doi.org/10.5507/dvp.2023.006.
zobrazit
abstrakt
Předložená studie se věnuje tématu neřidičských činností v kontextu řízení v autonomním módu. V úvodu jsou definovány jednotlivé stupně automatizace a je popsáno úskalí úrovně L3 (třetí úroveň automatizace, tzv. podmíněná automatizace), zejména s ohledem na zpětné převzetí řízení. Zpětné převzetí řízení je definováno jak z hlediska jeho rychlosti, tak i kvality a jsou uvedeny jednotlivé proměnné, které se v tomto kontextu zjišťují. Následně je popsáno pojetí neřidičských činností jak v širším kontextu (v rámci manuální jízdy), tak v kontextu užším (jízda v autonomním módu). Ukazuje se, že neřidičské činnosti mají negativní vliv na zpětné převzetí řízení, dochází k prodloužení času převzetí řízení, ke zkrácení času do kolize (TTC – time-to-collision) a vyššímu počtu výskytu kolizí. V této souvislosti je diskutován čas potřebný k tomu, aby převzetí řízení dosahovalo dostatečné kvality. Jednotlivé činnosti z hlediska jejich charakteristik (smyslová modalita, kognitivní náročnost, manuální zátěž apod.) se liší v tom, jak ovlivňují zpětné převzetí řízení. Největší negativní vliv mají činnosti vizuální, kognitivně náročné a manuálního charakteru. Vysvětlení pro míru vlivu jednotlivých činností je pak zasazeno do teoretického rámce v podobě Wickensovy teorie zdrojů.