Silniční vozidlo, které je schopné realizovat jízdu bez účasti řidiče. V závislosti na technologické úrovni automatizace bude autonomní řízení vozidla umožněno jen ve stanovených místech a podmínkách a řidič může být systémem autonomního vozidla vyzván k opětovnému převzetí řízení. U nejvyšších úrovních automatizace se neočekává přítomnost řidiče v kabině vozidla (všechny osoby ve vozidle budou cestující), případně je zvažována varianta vzdáleného převzetí řízení (teleoperace).
Norma SAE International – světový standard v členění úrovní automatizace silničních vozidel do 6 úrovní (dále jen „L0“ až „L5“). Nejnižší vývojová úroveň L0 značí žádnou (nulovou) automatizaci a veškeré dynamické jízdní úlohy jsou zajišťovány řidiči, naopak nejvyšší L5 odpovídá plné automatizaci. Na úrovni L3 se jedná o automatizovaná vozidla, od úrovně L4 již hovoříme o autonomních vozidlech, přičemž dopravní situace je sledována vozidlem. Význam jednotlivých úrovní je následující:
Automatizované vozidlo je schopné samostatné (autonomní) jízdy, ovšem zároveň je neustále třeba brát v potaz, že se může objevit situace, s níž si automatizovaný systém řízení neporadí, a proto požádá o intervenci řidiče. Řidič tedy již nemusí neustále sledovat dopravní provoz, nicméně musí být připraven řešit případné dynamické dopravní situace v časovém horizontu 10 vteřin. V případě, že řidič nepřevezme řízení do 10 vteřin od vyzvání, bude zahájen manévr minimálního rizika – jedná se o postup zaměřený na minimalizaci rizik v provozu, který systém provádí automaticky; tento manévr je zahájen i v případě závažného selhání systému autonomního udržování jízdního pruhu (ALKS – Automated Lane Keeping System) nebo vozidla.
Autonomní vozidlo je schopné zcela samostatné jízdy v předem definovaných podmínkách, jedná se o tzv. provozní podmínky (provozní obálku), ODD – Operational Design Domain. Pokud však nejsou splněny všechny stanovené podmínky, je na rozdíl od nejvyšší hypotetické úrovně L5 stále nutné manuální převzetí řízení (v budoucnu možná i formou teleoperace bez fyzické přítomnosti v kabině vozidla).
Předem definované podmínky (zahrnuje statické např. lokalita – dálnice, i dynamické např. počasí – vítr, světelné podmínky), ve kterých výrobce garantuje schopnost vozidla zcela samostatné autonomní jízdy (úroveň automatizace L4).
Proces spojení většího počtu autonomních vozidel do konvojů prostřednictvím bezdrátové komunikace. Mezi těmito vozidly se neustále sdílí informace o charakteru jízdy, každé následující je informováno o konání a záměrech předcházejícího vozidla, a proto může být rozestup mezi nimi redukován na úplné (bezpečné) minimum. Díky tomu dochází k redukci aerodynamického odporu celého konvoje, snížení spotřeby, emisí a v neposlední řadě i úspoře místa na silnici.
Osoba doposud ovládající vozidlo manuálně s případnou podporou asistenčních systémů (ADAS – Advanced Driver Assistance Systems) v úrovni L2. S rozvojem automatizace na úroveň L3 a L4 se stane spíše operátorem, který nebude muset sledovat dopravní provoz, a naopak bude moci v době automatizovaného řízení vykonávat řadu neřidičských činností. Technologický rozvoj přinese řadu možností, jak využít tento čas pro jinou práci či odpočinek, zároveň však přinese i nové požadavky na vzdělání a kvalifikaci řidičů/operátorů v budoucnu.